Tato nenápadná hnědá kniha, která se vám dostala do rukou, není historický román. Nenechte se ošálit úryvkem na přebalu knihy, který jako by vyprávěl o skutečné historii jednoho šlechtického rodu. Je to fikce, rafinovaně vymyšlená, dobře napsaná a neuvěřitelně vtipná. Jsou na světě knihy, které se čtou pouze doma, protože zlomit si smíchy žebro po cestě do práce za doprovodu nechápavých pohledů spolucestujících není příliš žádoucí. Tento příběh k nim patří. Seznamte se a chrochtejte z plna hrdla.
Evžen Boček, autor knihy, je český kastelán zámku v Miloticích. Jeho prvotinou byl Deník kastelána, jehož motiv je úplně jiný a účelem není pouze pobavit jako v případě „aristokratky“ Marie Kostkové, proto nejspíš nesklidil takový úspěch jako jeho další knihy. Poslední aristokratka není Bočkův poslední příspěvek o životě na hradě Kostka. Nejhumornější kniha roku 2012, za kterou dostal cenu Miloslava Švandrlíka, se dočkala také svého pokračování v podobě Aristokratky ve varu z roku 2013 a nejnovějšího přírůstku – Aristokratky na koni, která vyšla v roce 2016 i jako audiokniha. Na pulty knihkupectví se knihy dostaly z nakladatelství Druhé město.
Pro pochopení nejnovějších dílů vřele doporučuji seznámit se nejprve s dějem Poslední aristokratky. Poloviční Češka a zároveň Američanka Marie Kostková z Kostky se společně s rodiči vrací do Čech převzít zpět do rodinného vlastnictví starý hrad Kostku. Jak posléze zjišťují, život aristokratův zdaleka není tak růžový, jak by se mohlo zdát z četby životopisů princezny Diany (anebo z novinových ústřižků týkajících se knížete Schwarzenberga). Věrný personál, který podědili po svých předcích, je ovšem nezklame a bude je provázet všemi úskalími, jež provází snahy o publicitu (a zabránění exekuci). Kastelán Josef, který turismus považuje za mutaci morové epidemie, kuchařka Tichá, která si ráda „cvakne“ a zahradník Spock, jehož vlasy zachraňuje kadeřník od Cher, vám rychle přirostou k srdci.
Román je psán formou svérázného deníku devatenáctileté Marie Kostkové, která autenticky popisuje svízele, jimiž prochází hrad Kostka, aby se přizpůsobil potřebám 21. století a vydělal svým obyvatelům na živobytí. Provede vás také košatou historií jejich rodu, z níž je patrné, že všechny Mariiny jmenovkyně zemřely ve věku 20 let. Zlomí Marie rodinnou kletbu, která je uvalena na její jméno, nebo se bude muset obětovat pro dobro Kostky, inscenovat svou vlastní smrt a strašit na hradě pro zvýšení návštěvnosti? To vše a mnohem víc naleznete v Poslední aristokratce a navazujících dílech.
Obrázek o knize si můžete udělat už jen z toho, jak vypadala Mariina příprava na návrat do „rodné hroudy“ aneb Jak se chystali na letiště:
„Na pohřbení v rodinné hrobce u nás čeká celkem dvanáct Kostků z Kostky, kteří zemřeli v exilu – urny s jejich popelem zabírají skoro polovinu knihovny. S výjimkou psychopatů a masových vrahů jsme nejspíš jediní Američané, kteří mají v bytě kolumbárium. Pokud je nedopravíme do Čech, jejich duše nebudou mít klid, a otec si dokonce myslí, že by nás mohli chodit strašit nebo se nám nějak mstít.“ (…) „Nakonec otec s matkou vymysleli, že je dají každého zvlášť do pytlíků od slaných oříšků, které si vezmeme s sebou na palubu v příručních zavazadlech.“ (…) „Odpoledne jsem si četla životopis lady Diany. Vydržela jsem to skoro hodinu. Pak jsem sypala příbuzné z uren do pytlíků od oříšků. Prastrýc Leopold se vešel jen taktak. Neumím si to vysvětlit, protože na fotkách vypadá jak trpaslík.“ (…) „Byli jsme obviněni z dvanáctinásobné vraždy s podezřením na kanibalismus. Přestože se nám podařilo přesvědčit FBI, že jsme naše příbuzné nezabili ani nesnědli, strávila jsem skoro dvě hodiny pohovorem s psychiatrem, který se pokoušel zjistit, co jsme za sektu.“(str. 11-12, 16, 17-18)
[su_spacer]
Poslední aristokratku můžete koupit v e-shopu Knihy Dobrovský [su_button style=”soft” background=”#f98604″ size=”5″ center=”no” radius=”0″ url=”http://www.dpbolvw.net/click-7840684-12733240?sid=posledni-aristokratka&url=https%3A%2F%2Fwww.knihydobrovsky.cz%2Fposledni-aristokratka-81496″]Do obchodu[/su_button]
Četli jste Poslední aristokratku? Líbila se vám recenze? Podělte se s námi o své hodnocení v diskuzi pod článkem.